22.1.2021 05:39

Mám pocit, že to už trvá nejako dlho. Najhoršie je asi to, že si pomaly zvykám… Nastavil som si režim, aby som sa nezblázdnil. Musím fungovať. Syn David má každý deň 4 veci, ktoré musí urobiť, aby mal režim tiež (mimo školy). Napríklad pozrieme si spolu film, urobí babke nákup, vyperie prádlo, navarí obed a každý druhý deň spolu cvičíme v ocovom sklade stavebného náradia. Je v ňom 5 stupňov Celzia. Musíme sa rozcvičiť a v kuse makať, inak nám začne byť naozaj zima. Workout má približne 50 minút a dá sa spáliť okolo 650 kalórii. Napísali sme zhruba 12 cvikov a 3 tréningy. Telo dostane nejaký endorfín a mne pred asi dvoma rokmi práve kvôli cvičeniu zmizli panické ataky. V sklade mám za sebou už vyše 80 workoutov.


Nahral som nový album Sonic Pulses. Ako každý iný, sám sa pýtal na svet. Keď som šiel večer zo štúdia domov, našiel som pred blokom odhodený starý mangeľ. Je to ten veľký stroj v pivnici v každej starej bytovke. Odfotil som si jeho ovládací panel. Vyhrievanie, stop, rýchlosť, štart. Rozhodol som sa, že si z neho urobím obal na album. Nahrám hudbu v ktorej bude mať rýchlosť svoj vlastný čas, vyhrievanie bude dynamika, ktorá bude mať svoju prirodzenú stupnicu klesania a stúpania. Vyberiem len pár tónov zo stupnice a sem tam ich zalomím (prehrejem)… Úplné iná poetika hudby, akú som robil doteraz



Začal som presne, ako to robím na gitare s looperom. Vrstviť na seba postupne tóny (v tomto prípade so sláčikmi). Prvá stopa určí dĺžku loopu a druhá bez vypočutia prvej je okamžite nahrávaná na ňu. Touto formou som nahral 4 stopy a nakoniec som nad všetky nahral barytónovú akustiku so sláčikom. Všetky tie trilky a tóny. Vznikla tak zvuková vlna, v ktorej žijú drobné organizmy. Je dôležité túto hudbu počúvať v kľude, na slúchadlá bez prerušenia. Tak, ako som ju nahral. Album obsahuje 4 pulzy, ktoré som nahral spomínaným spôsobom. Premýľam, že môj projekt pre sláčikový kvartet by mohol znieť práve takto. Hoci by bolo muzikantov viacej a ja by som s nimi hral s barytónkou a looperom naživo. V sále by sme zhasli svetlo a bol by to taký 30 minútový koncert vo vnútri človeka…
Album vydám 5.2. 2021 na mojej stránke a BandCampe.
Sonic Pulses uvedieme naživo v rámci WeEurope Art 20.8.2021.
Projekt vznikol vďaka podpore Fondu na podporu umenia.


Na podnet Valerija Kupku som si prečítal knihu od Kandinského o Duchovnosti v umení (preložila Anita Pelánová). Telefonujeme spolu skoro každý deň a rozoberáme kadečo. Bavili sme sa o Kandinského obrazoch a abstrakcii v umení. Valerij prekladal Laurusa. Je to jedna z mojích naj. kníh.
Kandinsky píše o umení veľmi zaujímavo. Jeho obsahu, forme a napodobovaniu. Vnútorný obsah je pretavený do formy a tá mu má slúžiť. Forma má byť individuálna pre každé dielo. Forma je výsledok – obraz – dielo. Netalentovaní umelci bez vnútorného nutkania tvoriť používajú už hotové formy. 

.”..Takovéto napodobování je pouhým opičením. Opice múže napodobovat lidské počínání velmi dokonale. Múže sedět, držet před očima knihu, listovat si v ní a tvářit se přitom přemýšlivě, ale její pohyby budou přesto postrádat jakýkoli smysl…”
“…Porozumût umění znamená pozdvihnout diváka na úroveň umělce…”

“…Vysoký ostrý trojúhelník rozčleněný do nestejně velkých segmentú, z nichž se ten nejmenší a nejužší nachází nahoře – to je schematický obraz duchovního života. Čím níže sestupujeme, tím širší a vyšší jsou jednotlivé segmenty.
Celý trojúhelník se velmi pomalu a sotva postřehnutelně pohybuje směrem kupředu a vzhúru, a v místě, kde se „dnes“ nacházel jeho vrchol, se „zítra“ ocitne následující segment. To znamená, že co je dnes srozumitelné jen pro nejvyšší špičku a pro všechny zbývající segmenty trojúhelníku představuje jen nesrozumitelný blábol, se nazítří stane smysluplným i citovým obsahem života následujícího segmentu. Na nejvyšším vrcholu múže stát někdy jen jeden jediný člověk. Jeho radostné vidění je zároveň spojeno s nezměrným smutkem. Nikdo mu nerozumí, dokonce ani ti, kteří jsou mu nejblíž. Rozhořčeně ho nazývají lhářem nebo bláznem. Takto zneuctěn a osamocen se na vrcholu trojúhelníku ocitl za svého života Beethoven…”

“…Ve všech segmentech trojúhelníku se nacházejí umělci. Každý z nich, kdo dohlédne za hranice svého území, je prorokem a těžkopádnou káru lidstva posouvá o kus cesty vpřed. Avšak těm, kdo tímto zřením buď nadáni nejsou, anebo je podle zatajují či zneužívají, obyvatelé společného segmentu dokonale rozumějí a oslavují ho. Čím pak je příslušný segment větší (čím nížeji se tedy v trojúhelníku nachází), tím větší je také masa těch, kteří umělci rozumějí…”

Podobne rozmýšľal aj Tarkovský, keď tvrdil, že tvorba intuitívna je tvorba pravdivá.

Wassily Kandinsky

S Davidkom sme si pozreli film od bratov Coenovcov The Ballad of Buster Scruggs. Neskutočne dokonale je urobený každý jeden krátky film (samozrejme v pôvodnom znení s titulkami). Začína vtipne a potupne sa dostáva do hlavy. Mám rád ich filmové narábanie s časom. Občas nuda, divák má pocit, že sa nič nedeje a zrazu sa niečo nečekané stane. Niekedy aj malý detail. Ten spustí analýzu všetkých doterajších záberov. Jedno bez druhého nemôže byť. Je to spôsob výstavby celku. Spomínaného obsahu a formy. Film a hudba plynú v čase, je to ich veľká výhoda, ale obraz dokáže podať obsah v jedinom okamžiku.





STV2 odvysielala reportáž z koncertu k filmu punk je hneD! (píšem o ňom tu). Každú stredu bežia na na Dvojke dve časti seriálu Pandémia SK. Robil som k nemu hudbu do priečinka. Autori si ju nasodzovali podľa svojej chuti a podľa svojich schopností…

Dostávam od vás správy, že čítate môj verejný denník a tešíte sa na knihu. Tento projekt som dočasne zastavil kvôli financiám. Možno je to takto lepšie a niektoré veci musia ešte dozrieť.
Ďakujem vám za podporu.


David